RUSKO: Jako bomba přišlo šokující prohlášení ruského Ministra zahraničí Sergěje Lavrova, který řekl, že nevidí žádný důvod pro udržování diplomatických styků se Západem. Podle něho, „něco takového nedává smysl a my nemáme v úmyslu udržovat naši přítomnost v západních zemích. Naši lidé tam pracují v podmínkách, které nemohou být nazvány lidské. Jsou neustále ohrožováni fyzickými útoky.“

Podle Lavrova, ruské Ministerstvo zahraničí provádí v současné době geografickou reorientaci své činnosti jak v zahraničí, tak i doma.

Namísto těchto, chtějí Rusové otevřít nové konzuláty v Asii, v Africe v Jižní Americe a v jiných nezávislých státech, se kterými mají v současné době jednak čilé obchodní styky a také se zeměmi, kam hodně ruských turistů cestuje.

Skoro to vypadá, jakoby Rusové zkoušeli odstranit své lidi, aby neutrpěli případným útokem na území západních států, kdyby k něčemu takovému mělo dojít. Tak, jak NATO a Spojené státy neustále přilévají oleje do ohně konfliktu na Ukrajině a je zjevné, že žádný z nich nemá dostatek slušnosti, aby přestal s provokacemi, aby již prohranou válku ukončili a podepsali mírovou dohodu, taková situace může vyústit jen v něco strašného.

Spojené státy napřed slíbily Rusku, že se NATO neposune ani o jeden inč (25,4 mm) na východ, pak tento slib bezostyšně porušily a celá desetiletí Rusko sabotovaly kde mohly.

Záznam o tomto slibu se opravdu dochoval a byl 9. února 1990 řádně založen do archivu na americkém Ministerstvu státu. Předmětem záznamu byl zápis rozhovoru amerického Ministra státu, Jamese Bakera s tehdejším sovětským Presidentem Michailem Gorbačevem v Moskvě. Také přítomen byl Ministr zahraničí, Eduard Ševardnaze. Baker mluvil o připravovaném spojení západního a východního Německa. Na str. 5 zmíněného dokumentu výslovně řekl:

„Chci, abyste věděli s naprostou jistotou, president a já chceme udělat jasno v tom, že v tomto procesu nehledáme žádné jednostranné výhody.“

Na další stránce, č. 6, Baker říká: „Rozumíme nutnosti záruk pro východní země. Jestliže zůstaneme v Německu, které je součástí NATO, nedojde k žádnému rozšiřování pravomoci NATO a jejich jednotek ani o inč na východ.“

Zde je zřetelně dokázáno nedodržení slibu. Ale také je to z právnického hlediska nedostatečná záruka, na což měli Gorbačev a Ševardnaze ihned poukázat. Ten slib má totiž podmínku, „Jestliže zůstaneme v Německu …“ Co když tam US nezůstanou? Dává to snad NATO právo rozšířit se pak kam chtějí? A ještě – má Amerika pravomoc slibovat něco za NATO?

Je to sice jakýsi důkaz, že se Spojené státy provinily proti zárukám, které dali Sovětskému svazu za to, že opustil Východní Německo, které sovětská vojska osvobodila na konci 2. světové války a které jim bylo jaltskou konferencí přislíbeno.

Je ale též pravda, že jednotliví politikové nemají dostatečnou pravomoc k tomu, aby vydávali záruky. Aspoň ne platné záruky. Něco takového, aby bylo dalšími vládami uznáváno, musí být odsouhlaseno buď parlamentem, nebo kongresem, či senátem, podle toho, které z těchto sdružení případný stát má. Anebo to musí být rozhodnuto ústavním (nebo hlavním) soudem té země.

Kopie zmíněných dokumentů jsou na stránce, uvedené shora a jejich číslo, pod kterým je možno je znovu od vlády vyžádat, je na spodním okraji každého z nich.

Pak je zde ještě jedna záležitost, že když se na Vánoce 1991 Sovětský svaz rozpadl, tím skončila potřeba pro NATO organizaci, která byla založena pouze na obranu proti němu. Ten den, anebo krátce poté mělo být rozpuštěno i NATO. To se nestalo a to byla chyba.

V r. 2004, za Bushe mladšího, který nedodržel ani záruky, vydané jeho vlastním otcem a dovolil, aby se NATO rozšířilo do bývalých zemí sovětského bloku, Rusko pochopilo, že příslib amerického presidenta nemá žádnou cenu. Ale stejně v tom nemohli nic udělat, měli dost práce s napravováním škod, napáchaných 70 lety komunistického parazitismu a také platili dluhy Sovětského svazu. Málo kdo to ví, ale tyto dluhy byly rozpočteny na jednotlivé národy, které tvořily původní celek. Rusko je samo za všecky zaplatilo.

Zrada na zradu pak pokračovala. NATO se rozšiřovalo jak nejvíc mohlo, roztahovalo své krvavé pařáty kolem celé Ruské federace. Postupně začali vyzbrojovat a cvičit pochybné elementy na Ukrajině, vyvolávali pouliční vzpoury, až se jim podařilo svrhnout právoplatně zvoleného presidenta Janukoviče a dosadit své vlastní kašpary na vedoucí místa. Rusko protestovalo, ale na nic jim to nebylo. Celý Západ, včetně NATO a OSN je ignorovali.

Když pak v prosinci 2021 poslali Rusové americké a britské vládě a všem premiérům NATO návrh na mírové řešení problému na Ukrajině, ti se jim prakticky vysmáli. Co jiného jim pak zbývalo? Tak, jak byli víc a víc ohrožováni útočným chováním sousední země, kam se mezitím sjeli násilníci a kruťasové z celého světa, aby se ve svých zvrhlostech zdokonalovali na nevinném a neozbrojeném ukrajinském obyvatelstvu, museli Rusové vytáhnout do boje.

Z Ruska přicházejí další šokující zprávy, že v Moskvě byly vydány rozkazy k přípravě protiatomových krytů a nemocniční operační sály se do nich již stěhují. I v menších městech jsou připravovány bunkry, ale snaha je ochránit hlavně Moskvu, protože je uvažováno, že američtí a britští nacisté uhodí právě tam.

Kyjev poslal na běloruské hranice desetitisícové vojsko. Vojáci zničili skoro všecky mosty a zaminovali cesty kolem hranic protitankovými minami. Stalo se to den poté, co Bělorusko obvinilo Kyjev, že plánuje útok na jejich území. Tito vojáci nejsou obvyklí celníci. Míří na běloruské ochránce hranic a občas střílí do vzduchu, asi kvůli prozkoumávání okolí.

Ukrajinské Ministerstvo zahraničí tuto zprávu popřelo. Vyjádřili se, že to všecko dělají Rusové, kteří chtějí vyvolat provokaci pod falešným praporem a obviňovat z toho Kyjev. A přitom deset tisíc vojáků v ukrajinských uniformách a s vojenskou výzbrojí přímo na hranicích není možno považovat za ruský piknik.

Běloruský President Aleksandr Lukašenko dovolil na začátku války ruským vojskům přístup na Ukrajinu skrze jeho území. Ale nedávno se vyjádřil, že veškerá úloha Běloruska je sebeobrana a snaha zabránit Ukrajině, aby mohla Rusko „střílet do zad“ z běloruského území.

Jenže pak se dověděl skrze neoficiální zdroje, že Ukrajinci opravdu plánují útok na jeho zemi. Zřejmě to měl být jejich další, nesmyslný, „falešný prapor,“ z čehož by opět obviňovali Rusko. Je to samozřejmě holé šílenství otevírat druhou frontu na severu země a Bělorusové se vyjádřili, že něco takového není vůbec zapotřebí. Z vojenského hlediska je to naprostý nesmysl. Ale ten proces už začal a nejedná se o pouhé plánování, ale v Kyjevě již vypracovávají způsoby útoku.

Co tím zřejmě chce Ukrajina docílit, je znepřátelit Rusko a Bělorusko. Samozřejmě, že snaha o vtažení Běloruska do války je také možná.

Lukašenko řekl: „Moje odpověď je jednoduchá: řekněte presidentovi Ukrajiny a těm dalším bláznům, že most na Krym se bude zdát jako procházka v parku, v případě, že by se dotkli jednoho metru našeho území jejich špinavými prackami.“ A pro svůj vojenský štáb dodal: „Považujte to za rozkaz.“

Gonzalo Lira, který už delší dobu přebývá na Ukrajině hlásí, že ukrajinská vojska se chystají na velký útok na město Bachmut. Dali dohromady 30 000 vojáků, kteří se právě blíží k městu. Zároveň bojují u Energodaru, který neustále odstřelují a další skupina, odhadem 30–40 000 mužů se chystá na útok na Cherson. V očekávání tohoto útoku (a nejen ze strachu před protržením kachovské přehrady) Rusové město vylidňují a vystěhovávají obyvatelstvo jinam.

Rusové mají za Chersonem asi 100 000 svých vlastních, kteří na ukrajinská vojska čekají. Ten problém je, že Ukrajinci již víc vojáků nemají. Ve válce přišlo o život asi 100 000 jejich mužů a zhruba jednou tolik je jich zraněno. Takže celkem 300 000 vojáků je mimo provoz. Ti, co dnes na ukrajinské straně bojují, jsou většinou nové přírůstky, anebo žoldáci.

Rusům se ale neubrání, protože ti jsou v zákopech. Je to jejich stálá strategie. Počkají, až se nepřátelské vojsko rozestoupí k útoku a pak je všecky dostanou dělostřelbou. Kyjevská vojska jsou ještě ke všemu velice neefektivní, střílejí a střílejí, ale nic netrefí.

Po útoku ukrajinských teroristů na krymský most začali Rusové odstřelovat celou zemi, takže touto dobou je třetina až polovina Ukrajiny bez elektrické energie. Rusové mají k tomu mohutné zásoby munice, kdežto ukrajinská vojska nemají nic. Nemají zbraně, nemají náboje, ani benzin. Kdyby Rusové pokračovali v tom stejném střílení každý den, trvalo by jim to půl roku, než by jim došly náboje. To se o Ukrajině říct nedá. A jejich společníci, Spojené státy a NATO, ti se rovněž vyčerpali ze zásob a dnes mají zbraní a munice sotva na svoji vlastní obranu, což působí některým politikům v Americe vážné starosti.

Takže až Rusko vyřídí tyto dvě skupiny, u Chersonu a u Bachmutu, pak asi podniknou útok na Kyjev. Tentokrát si nebudou brát rukavičky a zkoušet s kyjevským vedením jednat. Tentokrát to bude snaha porazit je a převzít.

Gonzalo říká, že Rusové dovezli do Běloruska 10 000 svých vlastních vojáků, ale to nejsou žádní obyčejní vojíni, jsou to samí vrchní velitelé, kteří jsou schopni postavit obrovskou armádu. Ve skutečnosti, nikdo neví, kolik vojáků skutečně Rusové v Bělorusku mají.

Když si uvědomíme, že na Ukrajině proti sobě stojí Rusko a NATO, pak se nemůžeme divit, že se Stoltenberg nedávno vyjádřil, že „Ruské vítězství bude porážka pro NATO.“ Samozřejmě, nebylo rozumné, něco takového říkat, ale je zřejmé, že NATO dobře ví, o co jde a co je v sázce.

Ta otázka je, co NATO udělá, když Rusové vyhrají? Použijí jaderné zbraně? Rusové, kteří dostanou příliv dalších 300 000 vojáků, plus běloruské posily, spolehlivě musí vyhrát – takže co pak udělá NATO? Cokoliv se stane, tak to nebude ani trochu dobré.

Volodymyr Zelenský oznámil, že Rusko bude okamžitě zasaženo vojensky v jejich hlavních centrech, jestliže by zaútočili na kyjevskou Bankova ulici, kde sídli kancelář presidenta. Obvinil Rusko, že používá „vyděračské teroristické taktiky“ a vyjádřil se, že Moskva rozumí pouze řeči násilí. Velmi se zlobil, že Rusové vydali zprávu, že zaútočí na hlavní centra na Ukrajině a vyzýval svět, aby na to odpověděl stejným způsobem, ať už je Ukrajina členem NATO, nebo ne.

Neváhal rovněž obvinit ruské obyvatelstvo, když o nich řekl, že přece o tomu musí vědět, že jejich vojska útočí na sousední stát a musí se proti tomu postavit. Svůj určitě dobře zahraný výlev citů vyhrotil tím, že řekl, že Rusové jsou teroristé – všichni z nich! Něco takového od hlavy státu, je velice nevhodné, urážlivé a je to na úrovni vyhlášení války.

Není to poprvé, co se ukrajinský president zkompromitoval nevhodnými řečmi. Před časem žádal NATO, aby předběžně zaútočili na Rusko a zabránili jim v použití jaderných zbraní. Jeho slova měla velkou odezvu v Moskvě, která se okamžitě vyjádřila, že Zelenský zkouší rozpoutat 3. světovou válku. Později pochopil, že přestřelil a řekl, že se pouze špatně vyjádřil a že myslel předběžné sankce a ne předběžné vojenské napadení.

A přitom ještě v září ho ruský President Vladimír Putin vyzýval, aby se vrátil k vyjednávání, aby zanechal útoků a bojů a začal vyjednávat. Samozřejmě, k ničemu to nebylo.

Nutno říct, že na internetu začínají nenápadně prosvítat otázky, kde je Zelenský? Už příliš dlouho nebyl viděn na veřejnosti. Existuje vůbec? S dnešní počítačovou technologií, která dokáže na obrazovce naprosto věrohodně oživit i mrtvého člověka, jsou jakékoliv video konference tak snadno zfalšovatelné.

https://cz24.news/j–kaufman–rusko–se–pripravuje–na–nejhorsi–jako–bomba–prislo–sokujici–prohlaseni–ministra–lavrova/